Složitá historie středočeské D3
Nejasnosti s trasováním provázejí D3 od samého začátku
První zmínka o dálnici z Prahy do jižních Čech se objevila v první polovině šedesátých let, když se začal plánovat dálniční systém. Konkrétní rozhodnutí vlády o výstavbě D3 padlo v roce 1988. Spory ohledně jejího trasování se však vedly už tehdy. Uvažovalo se o dvou variantách. Východní varianta D3 by v Mirošovicích navazovala na dálnici Praha – Brno, naproti tomu západní varianta by vedla dosud nenarušenou krajinou České Sibiře a dolního Posázaví s napojením na Pražský okruh u Jesenice. Právě v citlivém místě dolního Posázaví vznikl nejsilnější odpor ekologických iniciativ a občanských sdružení.
Jihočeši si dálnici žádají, Středočeši ji odmítají
Události kolem této dopravní stavby začaly nabírat na síle až v druhé polovině devadesátých let. Začátkem roku 1996 projevilo nesouhlas s vedením D3 devět středočeských obcí ze sdružení KLID. Mezi protestujícími obcemi byly Lešany, Libeř, Březová-Oleško, Ohrobec, Okrouhlo, Luka pod Medníkem, Psáry, Zlatníky, Zvole a další vesnice, které by výstavba dálnice poškodila. Starosta Lešan Miroslav Zvěřina (nezávislý) se strachoval o zdroj pitné vody a vadilo mu, že jsou obce při projednávání trasy obcházeny a nepodílejí se na spolurozhodování. „Od roku 1995, kdy jsme se poprvé vyjádřili odmítavě, s námi už nikdo nic neprojednával,“ nechal se slyšet starosta Libře Karel Rott (nezávislý). „Nechceme u nás posilovat transevropskou dopravu, která k nám přinese enormní počet zahraničních těžkotonážních kamionů, což bude mít negativní vliv na životní prostředí. Přitom, jak uvádějí statistiky, ČR patří ekologicky k nejzatíženějším územím v Evropě. Kamiony i další těžké automobily by měly především užívat železnici,“ shrnul výhrady Zvěřina. Prakticky rok se nic nedělo. Klausovu vládu sužovaly problémy s bankovními experimenty a rozvoj dopravní sítě šel stranou. Nastala doba úsporných balíčků. Situaci kolem D3 nepřálo ani politické klima v Rakousku, kde se do zemské vlády dostali zelení, kteří měli jiné představy o dopravní politice než jejich předchůdci.
Postavme Skalickému vyhlídku, znělo z Posázaví
Přelomový rok v příběhu D3 byl rok 1997. Ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA) vystoupil tvrdě proti čtyři roky starému usnesení vlády, která se zavázala k vybudování dálnice D3. „Z ekologického hlediska by vybudování třetího silničního tahu na jih znamenalo zásah do velmi cenné krajiny. Pozitivní efekty nové dálnice by byly zcela nesouměrné se škodami, jež by na životním prostředí vznikly,“ prohlásil na vládě Skalický. Podle jeho slov je rovněž velmi důležitý argument ekonomický. Odhady expertů totiž udávají, že za vybudování D3 by daňoví poplatníci zaplatili přes čtyřicet miliard korun. „To jsou v situaci, kdy už máme dva silniční tahy na jih – příbramský a táborský, náklady neúměrné. S podstatně menšími prostředky můžeme zajistit vyhovující řešení silničního spojení s jihem, totiž zkvalitněním již existujících komunikací,“ dodal ministr. „Konečně si někdo uvědomil, že je třeba projekt posuzovat z globálního hlediska,“ prohlásil Jiří Neustupa z Hnutí DUHA. Přestože nic nenaznačuje tomu, že by vláda měla revokovat pozastavení příprav D3 z roku 1997, jihočeští starostové obcí Borek, Úsilné, Hrdějovice, Srubec, Hůry, Rudolfov, Vráto, Staré Hodějovice, Doubravice, Vidov, Roudné, Boršov nad Vltavou a Včelná, kterých se dotýká výstavba uvažované dálnice D3, připouštějí, že jsou ochotni zachytit připravovanou trasu rychlostní komunikace do závazných částí územních plánů obcí a potvrdit ji jako obecně prospěšnou stavbu. Jejich tlak začíná sílit začátkem roku 1999. V lednu společně žádají vládu, aby přehodnotila usnesení z února 1997 a zahrnula dálnici do finančního plánu do roku 2010.
Zemanova vláda vrátila dálnici znovu do hry
Tlak lobbyistů a jihočeských starostů nese své sladké plody. Začátkem roku 1999, v době politického temna opoziční smlouvy, se ministr dopravy Antonín Peltrám rozhoduje, že vrátí D3 za každou cenu mezi harmonogram dopravních staveb. Podle jeho názoru je možné se vyhnout alespoň z počátku výstavby všem ekologicky sporným bodům a poprvé vyslovuje hypotézu, že stavět by se měla začít od konce, tedy od česko-rakouské hranice směrem do vnitrozemí. „Prostě začneme tam, kde to jde,“ uvedl ministr. Termínu salámová metoda se brání. V květnu 1999 je na Ministerstvu vnitra registrováno Sdružení na podporu dálnice D3, které v červnu předkládá vládě k projednání materiál, jehož přijetí by znamenalo znovupokračování prací na této stavbě. Při vyjádření připomínek ke koncepci rozvoje silniční sítě vypracovává Ústav aplikované ekologie v Kostelci nad Černými lesy materiál, v němž označuje úsek středočeské dálnice D3 za nepřijatelný. K nesmírné radosti regionálních politiků a představitelů jihočeské samosprávy vrací v červenci sociálnědemokratická vláda na stůl výstavbu dálnice D3 z Prahy na jih Čech. Schvaluje totiž koncepci rozvoje dálniční sítě do roku 2010, ve které se počítá právě i s dálnicí z Prahy do Českých Budějovic. I přes rozhodnutí vlády odmítají jílovští zastupitelé dálnici na území města a nezanesou ji do změny územního plánu. „Nestojíme o poškození posledního kusu krásné přírody jižně od Prahy. Došlo by k devastaci Posázaví v jeho nejcennější části na území přírodní rezervace Medník,“ uvedla starostka Květa Halanová. Stavbu D3 odsuzují i američtí dopravní experti, kteří se zabývali rozvojem dopravy v rámci návštěvy v České republice. Don Chen, spoluautor projektu dopravní politiky USA, uvedl, že mezi jednotlivými druhy dopravy by měla být zachována rovnováha. „Z našich zkušeností víme, že dálniční síť řeší problémy pouze částečně a dočasně. Obdobných chyb jsme se dopustili i my ve Spojených státech, kde většina investic směřovala do dálnic. Očekávané dopravní ani ekonomické výhody to nepřineslo a teprve nyní se zabýváme rozvojem hromadné dopravy,“ uvedl Chen na setkání s ministrem dopravy Peltrámem.
Opoziční smlouva D3 prospěla
Socialistickou vládu zjevně ekonomické balíčky bývalého premiéra Klause příliš nezajímají a zcela otevřeně vyhlašuje boj za co nejrychlejší dostavbu D3. Na stranu ekologů se poprvé staví i náměstkyně životního prostředí a pozdější ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. „Myslím, že termíny realizace lze dodržet, ale vyžaduje to, aby Ředitelství silnic a dálnic neodmítalo naše zásadní požadavky na úpravu některých tras,“ řekla Tylová deníku Právo. Koncem roku 1999 se v médiích objevuje zpráva, že na přípravu stavby D3 bude v následujícím roce uvolněna z rozpočtu státního fondu dopravní infrastruktury několikasetmilionová částka.
Neurčitý prezident Havel na barikádách v Posázaví
Prezident Václav Havel vstoupil do diskuse ohledně sporných úseků dálnice D3 v parném létě roku 2001. „Když jsem viděl ty krásné lesy, něco se ve mně bouřilo,“ uvedl prezident, když stanul na Medníku. Necítím se na to, abych řekl, zda jsem nebo nejsem pro dálnici,“ řekl nakonec prezident. Druhý den se v MF Dnes Havel nakonec na stranu ekologů přece jenom přidal. „Po půl dni stráveném v tomto kraji nejsem vybaven na to, abych mohl dělat jednoznačné soudy. Člověk má ale občas dát na své elementární instinkty,“ dodal. V říjnu zopakovala starostka Jílového Halanová v Benešovském deníku důvody, proč je dálnice pro město nepřijatelná. „Jsme město bez jakéhokoliv průmyslu. Rozvoj je možný pouze v turistickém ruchu. Byl by to nevratný zásah a hlavně tu dálnice není opodstatněná, protože bude řešit pouze transit. My jsme teď cílová stanice. “ řekla.
Cena za D3 stoupá k desítkám miliard
14. únor roku 2002 byl velkým okamžikem pro všechny příznivce trasy D3. Senátor Pavel Eybert (ODS) uvedl, že by tento den měl být svátkem nejen pro celé Táborsko, ale i celé jižní Čechy. „Je to zcela zásadní okamžik v životě Jihočechů. Za první a zásadní krok považuji vrácení dálnice D3 do systému silničních a dálničních spojů České republiky pro horizont 2010. Vláda se tak rozhodla před necelými třemi lety na základě intervence asi šedesáti poslanců a senátorů,“ chválil se Eybert. A na kolik jsou odhadovány náklady na stavbu D3 podle Eyberta? „Těžko říct, ale rozhodně musíme počítat s desítkami miliard korun.“ Ještě před třemi lety to bylo jedenáct… Ekologové ze sdružení Arnika považují započetí stavby za nepochopitelný krok a populistické předvolební gesto. Středočeský kraj slibuje na jaře 2002 projednat koncept územního plánu velkého územního celku (Úp VÚC) pražského regionu, kde by se měl defi nitivně rozhodnout, kudy dálnice D3 povede. „Ministerstvo nechalo vypracovat studii nezávislým projektantům Vyhnálkovi a Zenklovi a ta ukázala, že není třeba stavět dálnici na zelené louce,“ dodala Tylová. Také obce a nevládní organizace nechaly vypracovat nezávislou studii D3 u ateliéru Promika. Tato studie se zaměřuje na optimální využití stávajícího koridoru silnice první třídy číslo 3 známé pod označením E55 pro její parametry dálniční nebo rychlostní komunikace. Přestože studii Promika slíbil hejtman Petr Bendl zařadit k trase D3 jako rovnocennou, MŽP zjistilo, že varianta Promika není na hlavním výkresu velkého územního celku zakreslena. Je pouze na zvláštním listu jako příloha s velmi kritickým komentářem, neodpovídajícím současnému stavu vedení trasy.
Špidla pod palbou prodálničních aktivistů
Rok se kolem dálnice nic neděje. Ministerstvo životního prostředí má nového ministra Libora Ambrozka (KDU-ČSL) a vláda moderního premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD). V případě D3 však žádná změna k lepšímu. Vláda zakrátko na valné hromadě Sdružení pro výstavbu dálnice D3 slibuje maximální podporu výstavbě dálnice a rychlostní komunikace do jižních Čech. Výbor pro regionální rozvoj Středočeského kraje podporuje ze čtyř možných variant trasy dálnice D3 z Prahy na jih Čech, tu přes Posázaví. Rozpočet se šplhá strmě vzhůru. Už se mluví o 64 až 68 miliardách korun. Na sklonku roku 2003, přesně 12. listopadu, proběhne v Benešově místy velmi emotivní diskuse nad konceptem územního plánu Velkého územního celku Benešovsko. Ve hře stále zůstávaly čtyři varianty spojení hlavního města s jižními Čechami. Proti stavbě dálnice D3 na zelené louce se z řady ekologických organizací a obcí, nejen v dolním Posázaví, ozývalo nejvíce kritiky. Druhá varianta podle autorů Zenkla a Vyhnálka zčásti využívá trasu D3, zčásti i trasu stávající I/3. Třetí navržená trasa z ateliéru Promika využívá z velké části stávající I/3 a ušetří dolní Posázaví. Poslední byla takzvaná nulová varianta. Ta se drží silnice I/3 a jen minimálně ji opouští.
Rozezlení betonáři žalují u premiéra Špidly
Více než rok je kolem dálnice D3 ticho. Až v březnu 2004 Sdružení pro výstavbu dálnice D3 napsalo dopis premiérovi Špidlovi, kde se ohrazují proti vyjádření ministra dopravy Milana Šimonovského, že dojde k posunutí dokončení dálnice na rok 2013. Sdružení pro výstavbu D3 však požadují původní, Špidlou přislíbený termín, zprůjezdnění do konce roku 2010. V říjnu 2004 premiér Stanislav Gross otvírá úsek dálnice D3 u Tábora. Vinu za zpomalení výstavby dálnice D3 spatřuje hejtman Středočeského kraje Petr Bendl ve špatné legislativě. „Peněz by mohlo být například více, kdyby se upravily některé zákony, které stavby zbytečně prodražují tím, že protahují přípravu, když dávají velký prostor názoru ekologických iniciativ,“ uvedl Bendl v Parlamentních listech. V únoru 2005 zastupitelstvo středočeského kraje odložilo konečné řešení dopravní situace ve směru z Prahy do Českých Budějovic.
V územních plánech je řada nezákonností
Zastupitelé Středočeského kraje po neuvěřitelných osmi letech projednávání spěšně během pěti minut na konci roku 2006 schválili územní plány VÚC Pražský region a okres Benešov. Námitkami desítek obcí, vlastníků a veřejnosti se nezabývali vůbec. Měli opravdu naspěch. O pár dnů později už by schválení možné nebylo, měnil se totiž stavební zákon a územní plány tak okamžitě zastaraly. Proto budou muset být do r. 2011 přijaty znovu, podle požadavků nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.). O podobě územního plánu a definitivní trase dálnice D3 tak bude rozhodovat nové zastupitelstvo Středočeského kraje, zvolené na podzim r. 2008. Během pořizování obou územních plánů došlo k celé řadě nezákonností. Např. ani jeden z ÚP neměl platné zadání, došlo k nezákonné změně pořizovatele, návrhového horizontu a řešeného území, SEA na tyto ÚP byla provedena podle již neplatného zákona, nedošlo k náležitému vypořádání námitek atd. Na obsahu se samozřejmě podepsala i příliš dlouhá doba projednávání, kdy podklady a vstupní údaje jsou výrazně zastaralé. Dotčená území se přitom díky své lokalizaci blízko Prahy rozvíjejí zcela zásadním tempem.
V kraji vyhrála Stabilizovaná (západní)
Po čtyřech letech sporů, protestních petic a diskusí o nejrůznějších variantách je rozhodnuto: dálnice D3, která propojí Prahu s jihem Čech a Rakouskem, povede přes jeden z nejkrásnějších koutů země – Posázaví (stabilizovaná, západní). U Votic se naopak neponoří pod zem, jak bylo původně zamýšleno. „Stabilizovaná trasa je ze všech variant nejdražší, nejdelší a nejvíce ohrožuje přírodu,“ tvrdí Otakar Šmíd, zástupce občanského sdružení Krajina 2000 a sdružení obcí Klid. „Stabilizovaná trasa přinese stavební a následně provozní zátěž do málo osídlené krajiny, která je minimálně poškozena průmyslovou činností či dopravou,“ vysvětlila Jarmila Krebsová z Ministerstva životního prostředí s tím, že na trase dálnice leží cenné ekosystémy i místa s předpokládaným výskytem vzácných a ohrožených druhů. „Dají se očekávat boje s ekologickými a občanskými sdruženími,“ naznačil mluvčí ŘSD Jan Hoření. Složitá budou hlavně jednání v procesu EIA – posuzování vlivu stavby na životní prostředí. ŘSD vysvětluje, proč se rozhodlo pro Stabilizovanou variantu: „Dokážeme ji nejrychleji zprovoznit. Podle toho nejoptimističtějšího scénáře by nejvíce diskutovaný úsek přes Středočeský kraj mohl být dokončený už v roce 2013. “ dodal Hořejší. „Rozhodnutí vlády bylo nečekané. Z našeho pohledu je to nejhorší řešení z hlediska dopravy. Nejsme proti dálnici, ale povede desítky kilometrů neosídlenou krajinou, složitým terénem a hlubokými údolími. Řešení znamená desítky miliard korun navíc. Svede navíc dopravu do oblasti Jesenice. Zvolené napojení na metropoli je opravdu nešťastné. Proti podobnému řešení dálnic se ohradilo devět obcí. Nebyli jsme ale vůbec připuštěni k jednání,“ řekl Právu Jiří Janata, starosta Psár, jedné z obcí v blízkosti Prahy, kudy má zvolená trasa vést.
Obce v Posázaví udělaly stavební uzávěry proti D3
Představitelé pěti obcí v regionu se rozhodli bránit svá území, zdraví svých občanů, jejich majetek a nedotčenou přírodu prostřednictvím stavebních uzávěr. Obce Tisem, Ještěřice, Václavce, Libeř a Chrášťany v podstatě omezily vedení dopravních staveb na svém území. „Naše představa o rozvoji obce je zcela jiná, než nám vnucuje stát a Středočeský kraj. Zachovalá krajina, klid, čistý vzduch je pro nás hodnotou, kterou chceme chránit,“ řekl Milan Hruška, starosta obce Tisem. „Je nejvyšší čas vrátit do hry zpět variantu Promika, rychlostní silnici, která by spolu s obchvaty obcí kopírovala stávající silnici I/3. Její dostavba by daňové poplatníky přišla výrazně levněji. A hlavně by se po ní motoristé mohli svézt daleko dříve, než je tomu u kontroverzní varianty Stabilizované, proti které se urputně brání obce Neveklovska a dolního Posázaví i nevládní organizace,“ vysvětlila Eva Tylová.
Proces EIA: Stovky připomínek proti D3
Na Ministerstvu životního prostředí se od října 2007 kupí stovky námitek proti D3 v rámci procesu EIA vznesenými obcemi, občanskými sdruženími či obyvateli regionu. MŽP je připraveno je posoudit – to nelibě nesou realizátoři dálnice D3. Řada úseků dálnic vázne na výkupu pozemků či na protestech ekologů, kteří mají zastání u ministra životního prostředí Martina Bursíka. Podle zelených Ministerstvo dopravy výběr staveb důvěryhodně neodůvodnilo hlubší finanční a ekologickou analýzou. Například úsek D3 vedoucí přes Posázaví, severozápadní část Pražského okruhu či silnici R55 u Hodonína. Bursík také prosazuje, že z peněz na dálnice se postaví i obchvaty pro90 obcí, kudy projede více než 10 tisíc automobilů denně. To je třeba Mladá Boleslav, Lázně Bohdaneč či Havlíčků Brod. „Například v Posázaví jde jednoznačně o střet s ochranou životního prostředí,“ říká Bursík. Středočeský kraj přitom variantu vedení dálnice D3 už v územním plánu má. Evropská unie však odmítá poskytnout na stavbu D3 peníze, dokud nebudou vyřešeny spory s ekology. Proto stavba D3 není zařazena do operačního programu doprava.
Bursík: Jasné NE dálnici přes dolní Posázaví!
Dálnice na jih zřejmě jen tak stát nebude. Od 31. července je jasné, že Ministerstvo životního prostředí, vedené předsedou zelených Martinem Bursíkem, neustoupí. Dálnice přes dolní Posázaví a Českou Sibiř je pro něj nepřijatelná. Bursíkovo ministerstvo znovu zveřejnilo své připomínky k různým variantám vedení dálnice. Dvacetistránkovou zprávu zhotovilo jako podklad pro zkoumání EIA. Dokud dálnice v tomuto zkoumání neuspěje, nemůže dostat stavební povolení. „Je navíc pravděpodobné, že pokud EIA dopadla pro některou z variant špatně, nebylo by možné na její stavbu získat evropské dotace,“ upřesnil mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl vydal obratem prohlášení, kde vyzval ministerstvo, aby upustilo od destruktivní a zdržovací taktiky. Jenže minimálně čtyři poslední ministři životního prostředí říkají to samé: Dálnice D3, v podobě v jaké ji kraj schválil, je k životnímu prostředí nešetrná, a bylo by tak lepší vést ji jinudy. Svou poznámku učinil i ministr MŽP Martin Bursík. „Ředitelství silnici a dálnic předložilo námi požadované varianty D3, které vedou mimo cenné partie Posázaví a České Sibiře teprve čtyři měsíce po jejich vypracování. Chci věřit tomu, že hejtman Bendl bude namísto neopodstatněné kritiky práce mých lidí spolupracovat s resortem při hledání řešení, které nepoškodí tyto cenné přírodní lokality,“ reagoval ministr životního prostředí Martin Bursík. „Projektant měl variantu dálnice vypracovat podle slovního popisu, který Ministerstvo životního prostředí zkompletovalo podle připomínek obcí a veřejnosti na podzim loňského roku. Zjistili jsme, že předložené varianty se od stanovených požadavků odlišují hned ve dvanácti zásadních ohledech,“ vyjádřil nesrovnalosti ve variantách D3 mluvčí MŽP Kašpar. Na přelomu roku 2008 a 2009 tedy stále není jasné, jaká bude trasa dálnice D3 Středočeským krajem, kdo ji bude fi nancovat a kdy bude dokončena.
Oldřich Janeba, Sdružení Klid v roce 2008 (kráceno)
